Kontaktni cockyKontaktní čočky jsou plnohodnotnou alternativou korekce zraku. Díky novým technologiím a velmi kvalitním materiálům je možné vybrat správné kontaktní čočky pro 90 % zájemců. Bez ohledu na Váš věk nebo stav zraku je tedy pravděpodobné, že pro Vás existují vhodné kontaktní čočky, které Vám umožní užít si to nejlepší vidění, zdraví a pohodlí.

Vyrábějí se dva typy kontaktních čoček.
V Horus Optik aplikujeme pouze měkkou variantu.

Měkké kontaktní čočky

Kontaktní čočka je průhledný gel vytvarovaný do podoby hodinového sklíčka. Umísťuje se na rohovku oka a slouží ke korekci očních vad (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), ale může i v případě barevných čoček sloužit i ke kosmetickým účelům.

Propustnost u měkkých kontaktních čoček je přímo úměrná množství vody v čočce. Voda přenáší kyslík skrz materiál čočky. Současně s vyšším obsahem vody ztrácí čočka stabilitu. Tímto faktem je propustnost čočky limitovaná. Měkké čočky se vyrábí z hydrogelu, základem je materiál Otto Wichterleho HEMA (hydrogyetylmetakrylát).

Silikon-hydrogelové čočky

Koncem 90. let 20. století se začaly hydrogely vyrábět z polymerů na silikonové bázi. Jsou to silikon-hydrogelové čočky. Silikonhydrogel je mnohonásobně více propustný pro kyslík a nepotřebuje k tomu vodu. Naopak vodu odpuzuje. Smáčivost čoček je velmi důležitá pro pohodlí čoček v oku. Proto se musí silikonové čočky dodatečně povrchově upravovat pro docílení přilnavosti čoček k oku.

Tvrdé kontaktní čočky

Jsou vyráběné z průhledného pevného materiálu. Díky stabilitě mohou korigovat i netypické a nepravidelné oční vady. Jsou otiskem rohovky, kterou korigují. Prvním krokem pro objednání tvrdé čočky je změření nerovností rohovky (mapa rohovky). Správná čočka se vytvoří ve stejném reliéfu a přilne na zmapovanou rohovku. Tím vykoriguje její deformace a člověk s nepravidelným astigmatismem opět vidí.

Tvrdé kontaktní čočky nelze nahradit ani brýlemi ani měkkými kontaktními čočkami.

Pro pacienty s těžšími formami keratokonu je vhodným řešením keratoplastika.

Tyto čočky v počátcích nepropouštěly kyslík a vyráběly se z PMMA – polymethylmetakrálatu (plexisklo), později (koncem 70. let 20. století) se přešlo na výrobu z polymeru PMMA-TRIS (Tris =trimethylsiloxysilan) označované jako RGP (rigid gas permeable – plynopropustné).